Jak si užít freeride

​​​​​​​Freeride lyžováním rozumějme obecně lyžování ve volném terénu, mimo upravené sjezdovky. To může zahrnovat velmi široké spektrum terénů, ale především sněhových podmínek – právě jejich zvládnutí je nejdůležitější dovedností pro každé dobrodružství mimo sjezdovky.

Terén si totiž můžete vybrat a naplánovat, vyhnout se úzkým žlabům nebo prudkým stěnám, ale sněhové podmínky někdy zaskočí i zkušeného lyžaře – jak to, že je tu sníh těžký a mokrý, a jinde zase skvělý, nadýchaný prašan?

Terén a sníh

Při prvních experimentech s freeride lyžováním je dobré testovat různé terény. Vyjet tu mimo sjezdovku, nebo jen do nahrnutého sněhu na kraji trati po celodenním náporu lyžařů – leckterá sjezdovka na konci dne vypadá spíš jako freeride. Kdo takové terény vyhledává, má napůl vyhráno, protože v nich pravděpodobně umí i lyžovat a nezaskočí ho mulda nahrnutého sněhu nebo vydřená plotna. Freeride samozřejmě provozujeme i pro ty nejradostnější dny, kdy napadne prachový sníh, ale drsnou realitou je, že naprostá většina dní se odehrává v podmínkách ne až tak ideálních. Někdy nepřeje počasí, jindy jsou podmínky dokonalé, ale je nutné si uvědomovat rizika pohybu mimo sjezdovky.

Lyže a výbava

K ovládnutí techniky sjezdu mimo sjezdovky je vhodné mít adekvátní vybavení – lyže bývají širší a delší, aby měly větší stabilitu v rychlosti a nesouvislém terénu, ale v evropských podmínkách není tak nadýchaný sníh jako třeba v Japonsku, a tak za freeridové lze považovat lyže širší než 100 mm pod patou, ale lehčí jezdci, dámy, ale i zkušenější lyžaři dokážou jezdit i na lyžích o šířce 80 mm – záleží potom, jaký terén preferují. Proti tomu lyže o šířkách 120 mm a víc v evropských sněhových podmínkách málokdy uplatní svůj plný potenciál. Při jízdě v hlubokém sněhu je totiž důležité držet lyže blízko u sebe – kromě vytvoření většího vztlaku tím lyžař získá i větší kontrolu nad jízdou.

Lyžařské boty a vázání na freeridových lyžích dnes bývají opatřeny hybridním stoupacím systémem. Na špičce boty jsou inserty, do kterých se vázání může zakousnout a umožní výstup, ale pro sjezd se bota do vázání obouvá stejně, jako u tradičních sjezdových vázání – síly, působící na lyžaře mohou potenciálně způsobit zranění, a tak je důležité i ve freeridu zachovat bezpečnostní funkci vázání. Výhodou freeridových lyží se stoupacím vázáním je možnost poodejít ze střediska, kde už mohou být všechny linie rozježděné, a během pár minut se dostat do míst s panenským prašanem. Protože projet bílou deku jako první a za sebou mít jen vlastní stopu, to je jeden z unikátních zážitků, které zažijete jenom pře freeridu. Nezapomeňte také na adekvátní bezpečnostní výbavu, jako je lavinový set a lavinový batoh.

Riziko

Pohyb v horském terénu je vždy trochu nebezpečný. Při dodržování základních zásad však lze riziko velmi účinně snížit. Pokud si nejste jistí, vždy je vhodné využít služeb místních horských vůdců, kteří znají nejen všeobecná rizika a umí se v horách pohybovat, ale také perfektně znají svou domácí oblast, často v jednom pohoří strávili celý život a přesně vědí, kdy kam zasvítí slunce a zvýší se tam třeba riziko pádu laviny.

Laviny jsou nevyzpytatelným, objektivním rizikem v každých horách. Spadnout můžou téměř kdykoliv a kdekoliv, a tak je potřeba věnovat zvláštní pozornost prevenci lavinové nehody. Plánujte lyžování s ohledem na aktuální lavinovou situaci a předpověď, učte se vnímat lavinové riziko během túry, a vždy buďte připraveni na záchrannou akci. V případě zasypání má oběť asi 15 minut celkem vysokou šanci na přežití, ta v dalších minutách drasticky klesá, a tak je tzv. kamarádská záchrana tím nejdůležitějším, co je při freeridu potřeba nacvičit a pravidelně trénovat. Každý člen skupiny bude potřebovat při každém dobrodružství v terénu lavinovou lopatu, sondu a vyhledávač, v náročnějším terénu je vhodný i lavinový batoh. Pořízením této výbavy v obchodě ale teprve začíná nekonečný proces učení se o lavinách a trénování záchrany. I proto je potřeba mimo sjezdovku nikdy nejezdit sám!

Psychologie laviny

Kromě samotného lavinového rizika je také dobré, uvědomit si několik spíš psychologických fenoménů, které k nehodám v horách často vedou. Jednou z nich je efekt známého svahu. Pokud někde jezdíte celý týden, možná nabudete dojmu, že to tam znáte, a tak to není nebezpečné. Pátý den však může dojít ke změně pevnosti sněhové pokrývky (třeba změnou teploty) a dosud bezpečný svah se stává pomyslným minovým polem, jehož průjezd není o dovednosti, ale jen o štěstí.

Nenechte se zmást ani ježděným svahem – to, že svah udržel někoho před vámi ještě neznamená, že unese vás. Mohl se částečně narušit, ale ještě držet, a s dalším lyžařem se utrhne. Nebo se mezi prvním lyžařem a vámi změnila teplota, možná jste těžší nebo jezdíte razantněji. To, že svah už někdo projel, z něj nedělá svah bezpečný. Podobným fenoménem je pak tzv. powder stress – nejvíce lavinových nehod se děje první slunečný den po vydatném sněžení. Nejlepší sníh, krásné počasí, rychle vyrazit, než to někdo rozjezdí – takové smýšlení může vést ke zbrklému rozhodnutí a podcenění lavinového rizika.

Lukáš Vavrda - SNOW

Zmíněné produkty

Instagram

Strpení prosím…