Jak na bezdušové pláště? S tímto článkem je připravíte raz dva

Mít na výběr je super. Že to platí i v cyklistice dokazují třeba pláště. Můžete si totiž vybrat ty, které počítají s duší, nebo naopak ty s označením TLR či TR. Pod zkratkou se skrývá pojem tubeless ready. A takový plášť udrží vzduch i bez duše – je to zkrátka bezdušák. Ať už jezdíte palby v terénu, na štěrku nebo na silnici, můžete na takový systém přejít. My vám poradíme, jaké jsou jeho výhody a nevýhody i co budete k vytvoření bezdušového systému potřebovat.

Bezdušák je plášť, který má mezi sebou a ráfkem pouze vzduch. Kolo s takovým pláštěm nemá duši a spoléhá jenom na těsnící tmel a ochrannou vložku pro ráfek. Bezdušový plášť není úplně stejný jako klasický plášť, ze kterého bezdušový systém udělat nelze. Jedním takovým specifikem je výraznější kevlarová patka, aby plášť do ráfku pořádně zacvaknul a nedovolil vzduchu uniknout ani když se pořádně opřete do klopenky v bikeparku. Dalším specifikem jsou různé technologie zabraňující průrazu. Bezdušové systémy vlastně původně vznikly především kvůli eliminaci různých typů defektu. Trendem se staly u cross country kol, endur i sjezďáků, ale rychle pronikly i mezi gravely a z části také do silniční cyklistiky. A to už se pomalu dostáváme k výhodám…

Výhody a nevýhody bezdušových plášťů

+ zamezení různých typů defektu

+ menší defekty (4-5 mm max.) dokáže zacelit sám těsnící tmel

+ plášť bez duše je komfortnější a má v terénu lepší trakci

+ možnost vozit kola napumpované na nižší tlaky

+ nižší celková hmotnost zapletených kol díky absenci duše

- bez správného nářadí je instalace náročnější

- možná ztráta tlaku nebo vyzutí pláště při velmi nízkých tlacích

- náročnější oprava velkých defektů

Jak vytvořit bezdušový systém?

Už zvažujete, že přejdete na bezduše? Poradíme vám, jak na to snadno a efektivně, ať můžete zase brzy vyrazit na kolo! V první řadě potřebujete dva tubeless ready komponenty – samotný plášť, ale také ráfek. Ano, ne všechny ráfky jsou vhodné pro bezdušový systém. Proto jako u plášťů hledejte zkratky TLR a TR (případně ještě UST). Když si takový ráfek prohlédnete detailně zjistíte, že patka je speciálně přizpůsobena stejně jako u pláště. Dobrou zprávou je, že většina současných ráfků je takových. Prověřujte hlavně starší modely z let, kdy bezduše ještě nebyly tolik rozšířené.

Pokud máte správný ráfek i plášť, budete potřebovat:

  • bezdušové ventilky (u těch je důležité, aby dobře těsnily, proto je vybírejte podle vnitřního profilu ráfku)

  • pásku do ráfku (tubeless páska je klíčová pro utěsnění niplů, měla by být o cca 2 mm širší, než je vnitřní šíře ráfku a je možné, že ji má ráfek nataženou už z výroby)

  • těsnící tmel (tekutina, které se říká „mléko“ obsahuje mikročástečky s nezastupitelnou úlohou v zacelování děr, pro širší pláště ho budete potřebovat více než pro úzké)

Tento sortiment najdete ZDE.

Krok za krokem k dobře těsnícímu bezdušáku

  1. Prvním krokem je mít připravené vypletené kolo, kde je do ráfku nalepena tubeless páska. Pokud ji tam nemáte, ráfek pořádně odmastěte, očistěte a pásku pečlivě nalepte. Páska musí být napnutá, musí přiléhat a může být kolem kola obtočená i ve dvou vrstvách. A to i přes díru pro ventilek – po nalepení v těchto místech vyřízněte/propíchněte díru a otvor očistěte.

  2. Nyní je čas instalovat ventilek. Sundejte z něho čepičku a dotahovací matku. Ventilek pak prostrčte otvorem a matkou zajistěte. Nebojte se ji dotáhnout. Bez toho by systém nedokonale těsnil.

  3. Dalším krokem je nasadit plášť. Začněte jednou stranou. Druhou stranu však celou nenasazujte, pokud nemáte tmel s aplikátorem. S tmelem bez aplikátoru je potřeba nechat kousek pláště nenasazený, vytvořit jakousi kapsu, kterou bude snadné tmel nalít.

  4. Nyní přišel čas nalít mléko. Jak jsme psali v předchozím kroku, je to možné dvěma způsoby. V obou případech je ale potřeba tmel před použitím protřepat, protože do kola potřebujete dostat i částečky, které zacelují díry. Ty totiž sedimentují, klesají na dno, proto se vrhněte na třepání. Pamatujte, že čím širší pláště, tím více tmelu. Přibližně to může vypadat takto: 29“ horské kolo vyžaduje 90-120 mililitrů mléka, bike s rozměry 27,5“ si žádá 80-110 ml, horské kolo s rozměry 26“ pak 70-100 ml. Pro cyklokrosové nebo gravel kolo aplikujte 50-70 ml, do kol pro silnice pak 40-60 ml.

  5. Jakmile máte aplikováno a patky pláště jsou v ráfku, je čas na pumpování nebo na práci kompresoru. Zde je důležité dostat do pláště hodně vzduchu najednou, aby patky zaskočily na své místo v ráfku. Když se nedaří, může pomoci potření patek mýdlem. Patky lépe zacvaknou také s vyššími tlaky.

  6. S nafouknutým kolem si pohrajte. Zatočte s ním, zatřeste, můžete i driblovat jako s baskeťákem. Když máte hotovo, nechte kolo ležet na náboji na jedné straně a po pár minutách i na druhé. Můžete ho na náboji také nechat točit. Jde o finální krok, kdy se tmel usazuje i kolem samotné patky pláště a ráfku.

Pomoci může taky toto návodné video:

S přechodem na bezdušový provoz vám samozřejmě rádi pomůžeme v našem cykloservisu.

 

 

Strpení prosím…