Cyklistika v hledáčku filmařů

Filmaře od počátků kinematografie přitahují silné příběhy plné zvratů, odhodlání a odříkání, končící šťastným koncem, kdy hrdina vítězí nad nepřízní osudu i svého okolí. Takových ve vrcholovém sportu najdete tisíce. Stejně jako úspěch však filmaře lákají pohnuté osudy hrdinů, ze kterých se nakonec žádní hrdinové nevyklubali. I proto je cyklistika, ostatně jako jiné další sporty, v hledáčku filmařů.

Když se zamyslíte, jaký nejlepší film s cyklistickou tématikou jste viděli, patrně se vám na první dobrou nic nevybaví. Řekne se válečný film, a hned mi na mysli vyskočí Četa od Olivera Stonea, Most u Remagenu od Johna Guillermina, ale také Zachraňte vojína Rayena od Stevena Spielberga. U filmu ale podobně jako v jiných oblastech lidské činnosti platí, proti gustu žádný „dišputát“. A tak se při hledání nejlepších filmů a dokumentů s cyklistickou tématikou podíváme na mezinárodní internetovou filmovou databázi (IMDB). Její česká obdoba ČSFD nám poslouží pro srovnání s názory světovými. Proto následující řádky berte tak, že mnou vybrané filmy padly do oka jiným, zatímco vám se líbit zrovna nemuseli. Ale věřím, že si mezi tímto výběrem přeci jen něco vyberete. Na konci článku se totiž zaměříme i na filmové počiny, kde kolo sice nehrálo hlavní roli, ale v našem mozkovém kortexu se zapsalo nesmazatelnou stopou.

Dokumentární zastavení

 

Ještě, než se pustíme do světa imaginace a filmařské představivosti, podíváme se na snímky dokumentární, které líčí příběhy závodů či cyklistů, které se opravdu odehrály. Každý sport vytváří legendy. Ať už jsou to závodníci, mimořádné události či sportovní klání samotná. Nesmrtelnost si ve sportovním světě vydobyla etapová Tour de France, která nese hrdý přídomek královna cyklistického sportu. Poprvé se jela před stodvaceti lety na podporu prodeje časopisu L'Auto. Od těch časů přitahuje každoročně miliony fanoušků a pro cyklisty je metou, které chtějí dosáhnout. Podobně jako pro horolezce Mount Everest. Je tedy více než pochopitelné, že legendární závod napříč Francií dokumentaristy láká.

My se ale na začátku podíváme na jiný, ještě starší závod Paříž–Roubaix. Poprvé se jel v roce 1896 a kvůli obtížnosti se mu mezi cyklisty přezdívá Peklo severu, či pekelná neděle. A právě tento název si zvolil nekonvenční dánský dokumentarista Jørgen Leth. Jeho téměř dvouhodinový dokument En forårsdag i Helvede (Neděle v pekle) z roku 1976 je svědectvím, jak tento náročný závod prožívají účastníci, organizátoři a diváci. Jeho dokumenty jsou syrové a naturální. „Sledovat, ale nevyprávět; dívat se, ale nevědět nic předem a netlačit objekt našeho pozorování do ničeho připraveného,“ to je jeho krédo, o které se podělil v roli předsedy poroty soutěže dokumentů na filmovém festivalu v Karlových Varech v roce 2008.

Neděle v pekle, ale nebyl jeho první dokument věnovaný cyklistice. V roce 1974 mu přecházely dva snímky. Prvním byl titul s názvem Stjernerne og vandbærerne (Hvězdy a nosiči vody), vyprávějící o dánském cyklistovi Ole Ritterovi a o souboji Belgičana Eddyho Merckxe a Španěla José Manuela Fuentena na Giro d'Italia v roce 1973. Zatímco belgický „Kanibal“ si připsal již čtvrté celkové vítězství, Fuentena zůstal potřetí neporaženým ve vrchařské soutěži. Ritter s v 56. ročníku závodu dojel pro celkové sedmé místo. Letho druhý snímek Den umulige time (Nemožná hodina) z roku 1974 je pak svědectvím o pokusu Oleho Rittera o nový rekord v hodinovce, který sám v roce 1968 zajel. Jenže o čtyři roky později jej překonal Merckx. Ritterův pokus v Mexico City nakonec nevyšel, byť překonal svůj výkon z roku 1968.

Ale vraťme se k Tour de France. Zatím posledním dokumentárním počinem je hit na Netflixu Tour de France: Unchained (Tour de France: Bez příkras). Osmidílným seriálem provází francouzský cyklista Steve Chainel. Autoři dokumentu sledují osm týmů z dvaadvaceti v závodě z roku 2022. Počin byl poměrně kladně přijat kritikou, ne však některými cyklisty. Například šampion z let 2020 a 2021 Slovinec Tagej Pogačar po protestu jeho týmu v dokumentu vůbec nefiguruje. Pogačar nakonec dojel druhý. Filmaři Netflixu chystají druhou sérii z letošního jubilejního 110. ročníku. I v něm Slovinec skončil stříbrný.

Další dokument Netflixu Nejméně očekávaný den: Zákulisí týmu Movistar 2019 ve dvou šestidílných řadách sleduje dění ve španělském profesionálním cyklistickém týmu. A do třetice Netflix a dokument o Markovi Cavendishovi, který na Tour de France dokázal v letech 2009 až 2012 obhájit vítězství v pro sprintery nejcennější poslední etapě v Paříži na Champs-Élysées. Dokument Mark Cavendish: Never Enough (Mark Cavendish: Nikdy není konec) režíroval Alex Kiehl. Celá řada dokumentů byla natočena také o Lanci Armstrongovi, který na Tour de France od roku 1999 do roku 2005 nenašel přemožitele. Ať už v dobách jeho největší slávy, či naopak v zatracení poté co se veřejně přiznal k dopingu. Za všechny zmíním The Armstrong Lie (Armstrongova lež, 2013) oscarového dokumentaristy Alexe Gibneyho. Příběh Lance Armstronga je fascinující z mnoha důvodů a vyvolává otázky o morálce, férovosti na pozadí archetypálního příběhu hrdiny porážejícího nepříznivé okolnosti. Inspiroval celou řadu filmů a nabízí se tady se nabízí přeskočit kapitolu a nabídnout výborný hraný snímek na stejné téma The Program: Pád legendy z roku 2015. Doporučujeme.

Opravdu silný příběh vypráví snímek Pantani: The Accidental Death of a Cyclist (Zbytečná smrt: Příběh Marca Pantaniho, 2014) režiséra Jamese Erskineho. Pantani se v roce 1998 stal globální hvězdou poté co vyhrál Tour de France a italské Giro. „Dokument odhaluje děsivou pravdu na pozadí strmého pádu z pozice nejlepšího atleta na světě až k tragickému konci ve sportu plném intrik,“ představuje film HBO Europe. Dokumentů věnovaných cyklistice je nepřeberné množství a publikování všech by vyšlo minimálně na jednu samostatnou knihu. Nyní zamíříme do avizovaného světa filmařské imaginace.

 

Cyklistika na stříbrném plátně

 

Kolo se ve filmech objevuje od nepaměti. Vzpomenout můžeme období, kdy film ještě neuměl mluvit. Například Buster Keaton, který se v krátkém němém filmu alias grotesce prohání na počátku 20. století na draisině, nebo-li odrážecím kole. Kolo hraje hlavní roli také ve snímku dánského režiséra Viggo Larsena z roku 1909. Tříminutový film Heksen og cyklisten (Čarodějka a cyklista) vypráví sen unaveného cyklisty, jehož kolo se promění v kočár. Na velocipédu se svezl a padal z něj také Charlie Chaplin se svým bratrem Sydneym ve snímku Sunnyside (Chaplin vesnickým hrdinou) z roku 1919. Kolo bylo v počátcích kinematografie zkrátka oblíbenou rekvizitou. A nepřestalo nikdy být.

Bezpochyby nejznámějším snímkem s kolem paradoxně není film o závodech. Ladri di biciclette (Zloději kol, 1948) je příběhem z poválečné Itálie. Muži hledajícímu práci ukradnou kolo. On se ho pak se svým synem snaží najít. Režisér Vittorio De Sica za film sklízel jednu cenu za druhou včetně Zlatého glóbu.

Pět nominací na Oscara si vysloužil snímek Breaking Away (A co dál...,1979) režiséra Petera Yatese. Zlatou sošku nakonec získal pouze scénárista Steve Tesich. Jeho příběh o dospívajícím chlapci, který zbožňuje italský cyklistický tým Cinzano a chce za něj závodit, mu vynesl celou řadu dalších ocenění.

V 80. letech minulého století se svět zbláznil do nového odvětví cyklistiky – BMX. A samozřejmě si toho všimli filmaři. V případě snímku BMX Bandits (Bandité na BMX, 1983) to však místo těch hollywoodských byli Australané. Ve filmu se trojice nadšených jezdců na BMX kolech zaplete se skupinou bankovních lupičů. Režisérem byl Brian Trenchard-Smith, který dal ve snímku příležitost tehdy patnáctileté Nicole Kidman. Oblibu BMX se nakonec rozhodli vytěžit také v Hollywoodu. Snímek Rad (1986) režiséra Hala Needhama vypráví příběh chlapce, který se musí rozhodnout mezi zkouškami na vysokou školu a závodem v BMX, ve kterém má pramalou šanci uspět. Film zaujal porotu ocenění Young Artist Awards, která od roku 1979 oceňuje mladé talenty do 18 let. Dvě nominace nakonec v ocenění proměnila herečka Laura Jacoby.

Zajímavostí je, že na počátku své kariéry obsadil kolo do jedné z hlavních rolí také hvězdný hollywoodský režisér Ridley Scott. V šedesátých letech minulého století působil jako televizní režisér v Anglii. V roce 1965 natočil krátkometrážní snímek Boy and Bicycle (Kluk a kolo). Necelých třicet minut trvající film vypráví příběh dospívajícího chlapce, který chodí za školu a celý den jezdí na kole po městě a opuštěné pláži a nechává se unášet představou, že je jediným člověkem na světě. Chlapce si zahrál Scottův bratr Tony, později také hollywoodský režisér. Mnohem známější je ale televizní reklama na pekárny Hovis z roku 1973. Reklamní spot Hovis: Boy on the bike je považován za jeden z nejoblíbenějších ve Velké Británii. Reklama se soustředí na chlapce rozvážejícího chléb za doprovodu Novosvětské od Antonína Dvořáka. O šest let později již Scott v Americe režíroval film Alien (Vetřelec, 1979) a odstartoval tak svou úspěšnou hollywoodskou misi.

Cyklistika hraje hlavní roli i ve velmi milém a velmi francouzském snímku Raoul Taburin (2018). I když je film spíše o neježdění než ježdění na kole - mnohem více vypráví o tématu tajemství jako rostoucí chiméry - poetika jízdy na kole je zde krásně vybarvena. 

Zůstaňme ve Francii a ze světa hraného filmu si odskočme do animovaného světa. Půvabný a velmi originální animák Trio z Belleville (Les Triplettes de Belleville)  je poctou cyklistice, ale zároveň nabízí až popkulturní přesah do různých sociálních a jiných témat. Velmi nepravděpodobný příběh o syrotkovi, který se našel v cyklistice a jeho oddané babičce, mechaničce a trenérce v jednom si vás získá i díky působivé animaci, výborné hudbě a originálnímu humoru.

Také ve výčtu filmů s cyklistickou tématikou bych mohl pokračovat dál, ale čeká nás poslední část a tou jsou filmy, kde kolo hrálo zdánlivě až druhé housle.

 

Kolo ve vedlejší roli

 

Pokud jste dočetli až sem, tak je vidět, že vás kolo opravdu baví. Poslední část proto vezmeme takříkajíc letem světem. Nezapomenutelnou je zběsilá honička z filmu Adéla ještě nevečeřela (1978), ve které detektiv Ledvina uhání na kole se slavným detektivem Nickem Carterem v koši s rohlíky za padouchem unikajícím v automobilu. Havárie na olejové skvrně ale muže zákona nezastaví. Ve stíhání zlosyna pokračují na trakaři. Ze secesní Prahy se filmovým střihem přesouváme za oceán. Parta pěti kluků v čele s Eliotem a E.Tým v košíku na řídítkách uniká policii na BMX kolech. Tříminutová honička si v ničem nezadá s těmi z filmů pro dospělé. Vyvrcholením je pak moment kdy se ve filmu E.T. the Extra-Terrestrial (E.T. – Mimozemšťan, 1982) unikající parta se svými koly vznese nad policejní zátaras a letí vstříc obzoru se zapadajícím Sluncem. Jen pro úplnost film Stevena Spielberga proměnil čtyři z devíti nominací na Oscara. Včetně toho za hudbu pro Johna Williamse. Děcka na kolech jsou osvědčenou klasikou. Pracuje s ní také tým v populárním seriálu Stranger Things. Střih.

A jsme opět doma. Na závěr jsem si nechal dva snímky, které Jiří Menzel natočil na motivy děl Bohumila Hrabala. Ten první, Postřižiny (1980), se do paměti diváků vryl díky uřvanému strýci Pepinovi v podání Jaromíra Hanzlíka. Nás ale zajímá spanilá jízda paní sládkové (Magda Vašáryová) s rozevlátými vlasy po městečku, kterou na chvíli přeruší, aby vypila pivo na ex a prohlásí „Dobré. Mělo by se vychladit.“ O tři roky později se Menzel k Hrabalovi vrací a na základě jeho povídek z Kerska natáčí poetickou filmovou esej Slavnosti sněženek (1983). V tomto počinu je scén s kolem hned několik. Na samém začátku je to opilecká jízda štamgastů z pivnice Hájenka, jež je vzdálenou připomínkou němých grotesek, a kterou ukončí až příslušník Veřejné bezpečnosti v podání Josefa Somra. Legendární je pak stíhání divokého kance na skládacím kole. Celá honička s prostřihy do jiných scén trvá úctyhodných pět minut.

Petr Korečka

Strpení prosím…